Cancion : Je To Tak Dávno Artista : Marpo Album : Dead Man Walking Url : https://www.letras10.co/letra-je-to-tak-davno-de-marpo Refrén: Je to tak všechno dávno, to když se člověk sám tolik nebojí A můžeme to zvládnout, akorát se nám rány vůbec nehojí Co když se pódy nikdy nespojí? Navždy v tomhle trojboji, tak mi řekni, kudy jít? A jen v poklidu stárnout. A přestat řešit, co si myslí naše vokolí Bez cizí pomoci a spoustu emocí. Po rojem voslav, ať tohle neskončí A s nožem na krku furt nejsme rozhodlí, s lavinou citů totálně bezmocný Nikdo to netuší, jak je to výjimečný. Ve vztahu k sobě, někdy tak netečný Tak to tu sedíme na poli válčení, jak tohle vyřešit, vosudem zničený Bez kyslíku přežívat s kamenem na plicích. Všechny ty cesty skončený demisí Ať mě tu nesoudí, ať mě tu necvičí. Nechci si stoupnout před kárnou komisí A všechny ten křik, ticho je hlasitý. Všechny ty šance, tak trochu zabitý Rány se nehojí, člověk se nebojí. Čas běží rychle, jak služba pochodní Refrén: Je to tak všechno dávno, to když se člověk sám tolik nebojí A můžeme to zvládnout, akorát se nám rány vůbec nehojí Co když se pódy nikdy nespojí? Navždy v tomhle trojboji, tak mi řekni, kudy jít? A jen v poklidu stárnout. A přestat řešit, co si myslí naše vokolí Chlapa jak já, tohle fakt neskolí. Šťastnej jsi tak, jaký máš vokolí My jsme ta rodina křehká jak kaolín, ženem se životem, jak tanky po polích Hádky tak výbušný, jak pole minový. A s novým ránem my dva jsme hotový Myslíš, že dekády jenom tak přebolí a já mám pocit, změny jsou pudový Jak rána bleskem nabitý vrcholí a sami k sobě byli jsme féroví Jestli ty momenty jsou navždy ztracený. Semletý časem, životem znavený Hledáme řešení, útěky z vězení - to seš za mřížema a tmavý sklepení Všechny ty rady fakt vypadaj bezcenný. Jedinej, kdo by mi poradil, sedí teď v nebesích Refrén: Je to tak všechno dávno, to když se člověk sám tolik nebojí A můžeme to zvládnout, akorát se nám rány vůbec nehojí Co když se pódy nikdy nespojí? Navždy v tomhle trojboji, tak mi řekni, kudy jít? A jen v poklidu stárnout. A přestat řešit, co si myslí naše vokolí Refrén: Je to tak všechno dávno, to když se člověk sám tolik nebojí A můžeme to zvládnout, akorát se nám rány vůbec nehojí Co když se pódy nikdy nespojí? Navždy v tomhle trojboji, tak mi řekni, kudy jít? A jen v poklidu stárnout. A přestat řešit, co si myslí naše vokolí ========================== Letra descargada de Letras10.co ==========================